Red Faction Guerrilla
Red Faction už tu s námi pár pátků je, poprvé se na rudé planetě bojovalo v roce 2001, podruhé o rok později a potřetí právě teď. A zatímco v Red Faction byl hlavním hrdinou Parker, ve druhém geneticky upravený Alias, tak tentokrát v Guerrille je to Alec Mason. A jak je v poslední době v módě, není to standardní hrdina ve stylu „dokonale vycvičený voják, který bez mrknutí oka sebere protivníkovi zbraň, zlomí mu vaz a ještě než dopadne na zem, tak mu stačí plivnout do obličeje“.
Alec Mason je stejně jako Parker z jedničky (mimochodem, třetí díl na něj bude odkazovat, stejně jako na pár dalších osob a situací z předchozích her) jen těžební pracovník. Přilétá na Mars v roce 2120 za svým bratrem kvůli práci. Ale planeta je pod nekompromisní nadvládou EDF (Earth Defence Force), což je organizace, která okamžitě potlačí jakýkoliv náznak odporu. A pokud není důkaz, že by ten či ona patřili k rebelům, nevadí, preventivně onu osobu odpraví, jen tak pro jistotu.
Nabídka zbraní není bohatá, ale jednotlivé kousky jsou natolik rozdílné, že jsou zajímavé všechny.
Alec se nehodlá do dané situace plést. Má své starosti, chce dodělat svou práci a ostatní ho nezajímá. Jenže EDF zabije jeho bratra a to je chyba, velká chyba. Čapne do ruky svůj nejoblíbenější pracovní nástroj – kladivo – a hurá do boje.
Guerrilla, na rozdíl od svých starších sourozenců, není střílečkou z pohledu první osoby, ale je na ni nahlíženo z pohledu osoby třetí. Nám se tato volba zdála jako krok správným směrem, na druhou stranu, jde o subjektivní záležitost a někomu by jistě více vyhovovalo, kdyby tvůrci z Volition zůstali u původního stylu. Ovšem ať tak nebo tak, tato změna hratelnosti neubližuje.